Orangutan
Tento muž lesní obývá mimo Borneo, kde je nejhojnější, též Sumatru. Zjev starého vyrostlého samce jest téměř příšerný. Tělo kryje dlouhá, hrubá, huňatá, řídkou podsadou jen málo kryjící srst barvy rezavé. Mocné tmavé zuby s přečnívajícími špičáky, malé, hluboce položené, zákeřnicky hledící oči, předlouhé paže, sahající až ke kotníkům, visuté předčnívající břicho, nohy krátké s hubenými lýtky, to vše nepřidává zvířeti krásy ani souměrnosti. Na lících a bradě bývá u samců druhdy vous. Jest povahy flegmatické a rozvážné, všechny pohyby jeho zdají se pomalé a odměřené. Též spí dlouho, teprv když ranní mlha se rozprchne, opouští své hnízdo. Ač je samotář, vídati jej druhdy v páru ve společnosti dvou až čtyř dětí. Mladí orangutani připomínají velice děti lidské. V zajetí křikem projevují přání, křičí též, když se jim podává prázdný sosák, neradi se koupou. Snadno též krotnou, navykají všeliké potravě, i masu, pijí pivo, víno, kávu i čaj. Staří orangutani zůstávají i v zajetí nebezpečnými morousy.
(Zdroj: Ottův slovník naučný)
